Stručný životopis Luboše Pavla Křesiny (*23. 6. 1922)
(Z anglické publikace „God and Israel“, Lubos Paul Kresina, Gospel Folio Press, Kanada, 2013, přeložil Lubomír Ouzký ml.)

Luboš Pavel Křesina (dále LPK) se narodil čtyři roky po konci první světové války křesťanským rodičům v nově vytvořeném Československu. Jeho otec František Jan Křesina zasvětil celý svůj život Pánu a byl misionářem ve střední a jihovýchodní Evropě. Díky jeho evangelizačnímu úsilí vzniklo v různých zemích mnoho shromáždění / místních církví, které byly vytvořeny podle apoštolského vzoru. Byl schopen kázat Boží Slovo v češtině, němčině a angličtině. Mezi jeho přátele patřili J. Warns, James Lees, F.F. Bruce, G.H. Lang, E.H. Broadbent, Erich Sauer a mnoho dalších. Jelikož tito přátelé často přebývali u nich v domě, LPK je také osobně poznal.

Česko bylo od 15. března 1939 pod německou okupací. V listopadu 1939 Němci uzavřeli všechny české univerzity po předchozích pokojných studentských demonstracích v Praze. V té době koloval vtip: „Víš, proč Němci zavřeli naše univerzity?“ „Proč?“ „Chtějí dohnat naše vzdělání!“

V roce 1941 LPK ve věku 19 let absolvoval s vyznamenáním prestižní gymnázium. Místo aby pokračoval ve studiích na univerzitě, byl spolu s dalšími absolventy odveden nacisty na otrockou práci. Božím zázrakem byl v roce 1943 zachráněn před převozem do těžce bombardovaného Berlína. Místo toho jej umístili do německé továrny pro výrobu letadel, která byla přesunuta do severovýchodní části Prahy. LPK tak mohl zůstat do konce 2. světové války v domě svých rodičů.

7. května 1945, během Pražského povstání proti Němcům, které bylo iniciováno komunisty, bylo jihovýchodní předměstí Prahy obsazeno jednotkami SS. LPK byl odveden jako rukojmí spolu s dalšími 180 mladými muži a českými důstojníky. On sám se nikdy ve svém životě neúčastnil žádných bojů! 9. května 1945 okolo 9. hodiny ráno je seřadili na nádvoří prázdného zámku jižně od Prahy a namířily na ně kulomety. LPK se v modlitbě připravoval na konec svého mladého života. Po chvíli si všiml vzrůstajícího šepotu v davu. Přestal se modlit a otevřel oči. Uviděl vysokého muže s červenou páskou na levém rameni, jak vstupuje do brány. Jednalo se o pracovníka Mezinárodního červeného kříže nebo šlo o posla z nebe? Přišel přímo k majorovi SS a řekl mu, jak LPK později zjistil od poručíka: „Majore, před dvěma hodinami admirál Dönitz (Hitler jej jmenoval svým zástupcem několik dní předtím, než spáchal sebevraždu) podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Pokud ublížíte těmto mužům, nebude s vámi jednáno jako s válečným zajatcem, nýbrž jako s válečným zločincem!“ Odešel, a major něco zašeptal svému poručíkovi a dal se na útěk k západní americké linii. Němci se báli padnout do sovětského zajetí, protože v Rusku a na Ukrajině spáchali mnoho zločinů! Poručík dal poté příkaz a kulomety byly složeny.

Čeští důstojníci se domluvili s poručíkem a přibližně 45 příslušníků SS se vzdalo. Rukojmí včetně LPK byli zachráněni! LPK je i 68 let od této události ohromen nad tímto úžasným Božím zázrakem! Nedovede si na lidské úrovni vysvětlit, jak se mohl takový člověk objevit uprostřed zuřivých bojů v konkrétní chvíli na daném místě! Když se rukojmí vrátili domů, zjistili, že dokonce ani Český revoluční výbor v Praze neměl tušení, kam byli rukojmí odvedeni. Jediné vysvětlení tohoto zázraku LPK vidí v Žd 1,14; Ž 103,20-22; a Da 3,23-26; 6,16-23!

Po druhé světové válce v létě 1945 otec L. Křesiny, který byl dobře znám mnoha věřícím na západě, napsal několika svým přátelům ve Spojeném království. Žádal je, aby mu doporučili školu, kde by se jeho syn mohl naučit anglicky, řecky a hebrejsky. V té době již LPK kromě češtiny ovládal také němčinu, francouzštinu a latinu. Mr. Gordon Davidson, přítel jeho otce, bohatý podnikatel z města Glasgow, odpověděl, že v Glasgow je Biblický institut a „pro dobrou otcovu pověst jsem ochoten uhradit veškeré náklady na synovo studium“!

Ve Skotsku LPK strávil mnoho nočních hodin studiem těchto tří jazyků. Ředitel školy Francis Davidson D.D. byl k němu velmi laskavý. Ze 115 studentů jediný L. Křesina studoval hebrejštinu. Doktor Davidson pouze jemu po dobu 18 měsíců věnoval přibližně jednu a půl až dvě hodiny týdně! Oba naproti sobě sedávali za velkým ředitelským mahagonovým stolem. Když LPK pokročil v hebrejštině, mívali oba před sebou hebrejský text, Septuagintu, Vulgátu a anglický překlad KJV a porovnávali tyto texty.

Během studií ve Skotsku kázal LPK evangelium německým válečným zajatcům v jejich rodném jazyce v zajateckém táboře. Ve věku 24 let měl LPK výsadu kázat Boží Slovo ve třech jazycích: česky, německy a anglicky.

Po dvou letech na Biblickém institutu obdržel LPK diplom a na podzim 1947 se vrátil do Prahy. V lednu 1948 mu jeho otec svěřil redakci biblického časopisu („Ze slov pravdy a lásky“, pozn. překl.), jehož byl dlouhá léta jediným redaktorem a hlavním autorem. Avšak na konci února 1948 vypukl komunistický státní převrat a nový režim zakázal další publikace jakékoli duchovní literatury, kterou jeho otec dříve připravoval a vydával. V dubnu 1951 komunisti postavili mimo zákon sbory patřící Pánu, ve kterých František Křesina sloužil celý svůj život a kde LPK právě začal svou službu. Byla to velká rána především pro jeho otce.

Brzy po převratu režim schválil „nový církevní zákon“, podle kterého stát převzal organizaci a kontrolu nad všemi existujícími denominacemi a spolky. Staly se z nich „státní církve“, plně řízené státem, přičemž aspoň někteří z čelních představitelů těch „církví“ se stali tajnými agenty spolupracujícími s komunistickou tajnou policií. V každé „místní církvi“ byli minimálně dva tajní informátoři. Postupem času přestali být tajnými a bylo to o nich známo. Všichni kněží, kazatelé a služebníci byli placeni vládou, takže se z nich vlastně stali „státní zaměstnanci“!

Vzhledem k tomu, že se věřící ve sborech patřících Pánu striktně drželi novozákonního učení a vzoru ohledně „jednoho Kristova těla“ (1K 12,13; Ef 1,22-23; 4,3-7), tyto místní církve / shromáždění se nikdy neorganizovaly do spolku pod jedním společným jménem. Každý místní sbor byl nezávislý a odpovědný výhradně Pánu Církve. V Novém Zákoně nenajdeme pastory nebo služebníky pobírající pevný plat. Nenajdeme tam rozdělení Božího lidu na „duchovenstvo a laiky“. A tak když otec L. Křesiny obdržel v roce 1910 nabídku, aby se stal placeným kazatelem v té „církvi“, ve které poznal evangelium a uvěřil v Krista jako Spasitele, odmítl to. Mezi lety 1948 a 1960 byl kazatelský post nabídnut také L. Křesinovi celkem od tří denominací, ale i on to odmítl z důvodů, které byly uvedeny.

Jakmile byly sbory patřící Pánu v dubnu 1951 zakázány komunistickým režimem, LPK odešel pracovat jako dělník do pražské motocyklové továrny (šlo o továrnu Jawa, pozn. překl.) s třísměnným provozem. Předpokládal, že jako tovární dělník bude méně vystaven politickým tlakům, což se potvrdilo. Rozvíjel se a po večerech studoval strojírenství, takže získal odbornost, díky které byl pak přeložen do Výzkumného zdravotnického ústavu v Praze. Tam měl na starosti návrh kanceláře laboratorních přístrojů a zařízení a působil tam až do odchodu z komunistického Československa v srpnu 1967. To byl další Boží zázrak. Není zde prostor k detailům tohoto jedinečného příběhu.

Během komunistického období (1948-1967) se LPK ve svém „volném“ čase věnoval službě Pánu v ilegalitě, a jak lidé říkávali, byl stále „jednou nohou v kriminále“. Třikrát byl zadržen a vyslýchán, ale vždy byl propuštěn. Další z Božích zázraků!

Pod komunismem, kdy většina křesťanů přistoupila na ostudné kompromisy s režimem, LPK neviděl možnost k žádné rozsáhlejší a smysluplné duchovní práci. Mezi dubnem 1951 a 1955 došlo k několika pronásledováním. Asi 11 bratrů bylo na několik let uvězněno. V roce 1955 se „dělnická třída“ bratří z průmyslové oblasti severovýchodní Moravy obrátila na ústředí Komunistické strany s žádostí o povolení se shromažďovat. Povolení bylo uděleno, ale všechny sbory musely utvořit státní denominaci „Křesťanské sbory“. To byla další Konstantinská státní církev s několika „vůdci“ a informátory, kteří spolupracovali s tajnou policií! L. Křesina se k této státní organizaci nikdy nepřidal, a tak se stal zavrženou osobou nejen pro komunistický režim, ale také pro křesťany, kteří s režimem spolupracovali!

Za těchto podmínek se LPK se svou ženou Jitkou mnoho let modlili, aby Pán odstranil tento režim nebo je odvedl ze země. V roce 1965 LPK viděl, že začal probíhat proces liberalizace, protože se postupně dostávala k moci mladší generace vzdělaných komunistů. Se svou rodinou požádal o pasy, aby mohl navštívit přátele ve Velké Británii se záměrem už se nevrátit. K svému překvapení pasy obdrželi! Když přijeli do Londýna, LPK požádal o víza k trvalému pobytu ve Spojených státech. Během jejich 6 měsíčního pobytu ve Spojeném Království byl LPK pozván do sborů po celé Velké Británii a Severním Irsku ke kázání Božího Slova. Z milosti Boží obdržel finanční dary a rodina mohla odcestovat do Spojených států.

Do týdne po přistání v New Yorku v březnu 1968 získal LPK zaměstnání jako strojař v Bridgeportu, Connecticut, a později pracoval jako návrhář helikoptér Sikorsky ve Stratfordu, Connecticut, až do roku 1988, kdy odešel do důchodu.

Liberalizace v ČSSR pokračovala, takže jaro 1968 bylo slaveno jako „Pražské jaro“. Avšak v noci 21. srpna 1968 zahájila vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu okupaci Československa. Sovětský diktátor Brežněv okupaci nařídil, protože se obával, že se země otevře západu a vymaní se ze sovětského bloku. Ihned byl nastolen tvrdý komunismus stalinského ražení.

V USA se LPK od léta 1969 až do konce roku 1988 ve svém volném čase, při současném zaměstnání ve strojírenství, věnoval spolupráci s československým oddělením Trans World Radio, Montecarlo, Monaco. Každý týden byl vysílán minimálně jeden pořad biblických výkladů a další pořady pro zvláštní příležitosti. Celkem bylo odvysíláno něco málo přes tisíc biblických poselství.

Brzy poté, co LPK ukončil svou práci ve strojírenství a odešel do důchodu, přestal také s vysíláním a soustředil se na svou spisovatelskou činnost. Napsal celkem jedenáct knih biblických výkladů v českém jazyce. Knihy nejsou určeny pro širokou křesťanskou veřejnost. Jsou napsány pro poctivé studenty Bible!

LPK je více než 63 let ženatý a s manželkou mají dceru a syna, kteří žijí v USA se svými věřícími partnery. L. Křesina a jeho žena Jitka Víra mají tři dospělá vnoučata, která jsou rovněž Božími ctiteli a služebníky. Pán milostivě provedl tuto rodinu mnoha zkouškami.

DEO SOLI GLORIA!

K životopisu, který vyšel v roce 2013, bych rád doplnil pár slov. Bratr Luboš Křesina po revoluci 1989 vícekrát navštívil Českou republiku i Slovensko. Obvykle zde strávil několik týdnů, které vždy plně využil k návštěvám věřících a ke kázání Božího Slova ve sborech, kde mu nezavřeli dveře. Jeho poslední návštěva ČR se uskutečnila na jaře 2004. Dokud mu to zdraví umožňovalo, byl v živém korespondenčním spojení s mnoha věřícími, které utvrzoval ve víře, lásce a nutnosti pevně stát na pravdách Božího Slova.

Ve věku 95 let odešel brzy ráno 30. 12. 2017 bez bolesti a v klidu ke svému Pánu.

Na internetových stránkách www.kresina.org je možné si stáhnout audio záznamy mnoha jeho biblických poselství, která byla odvysílána v TWR. Jsou tam také nahrávky kázání z jeho návštěv a především je možné si tam objednat jeho vynikající a duchovně obohacující knihy. (Lubomír Ouzký ml.)